les fleurs susurrent parlant leur propre langue et moi je danse pieds nus, pendent que le temps sommeille Nombre d´idées traversent mon esprit, mais je les laisse tomber on prépare le silence, pour que les étoiles puissent chanter ma maison n'est pas construite avec de l'acier et des diamantes je suis des pistes forestieres, je ne vie pas en peur le vent souffle autour de moi dans la vallée des abeilles / květiny si šeptají mluvíce svým vlastním jazykem a já tančím s bosýma nohama, když čas odpočívá hlavou mi víří spousta věcí, ale nechám je být nastolíme ticho, aby hvězdy mohly zpívat nemám dům z oceli a diamantů následuju lesní stezky, nežiju ve strachu vítr mě ovíjí ve včelím údolí. (mluvené slovo: Alan Watts, z přednášky "Time")

parfois a la tombé du jour je regarde les nuages qui devient rouge et attirent les yeux de la ville je les regarde et ils se font tout au coup un histoire qui me fait entrer la-bas et devenir son participant quand je lis dans ce fragment de ciel je fais connaissance du fragment de moi-meme quand je lis dans ce fragment de ciel je sais qu´il faut poursuivre la route et ne pas rester continuer et ne pas rester (2x) ce qui me fait vouloir decouvrir le mond, ce n´est pas la societé c´est la voix de la nature, la voix des étoiles, la pouvoir plus grande que celle humaine c´est pourquoi on peut vivre plus profondement / občas na sklonku dne sleduji mraky červenající se a vábící zraky města sleduji je a ony se náhle proměňují v příběh jenž mě vybízí, abych vstoupil a stal se jeho účastníkem když čtu v tom kousku nebe poznávám kousek sebe když čtu v tom kousku nebe vím, že musím pokračovat v Cestě a neulpívat pokračovat a neulpívat pokračovat a neulpívat to, díky čemu chci odkrývat svět, není společnost je to hlas přírody, hlas hvězd moc mnohem větší než ta lidská dar, díky němuž smíme žít hlubší život.

la realité me parait plus folle que toutes les fictions le présent me parait plus cruel que tout le passé car l´homme modérn a fondé sa grandeur sur l´exploitation issu de la raison qui s´est changé en cynisme de la raison qui a renoncé aux ses obligations et qui a oublié la valeur de chaque etre vivant et donc nous nous sommes deplacés beaucoup plus loin cependant ce n´est pas le progrés proprement dit ce n´est que son simulacre enjolant et je vous demande de vous rappeler pourquoi la raison s´est liberéé il l´a fait pour se débarrasser l´injustice et je vous demande de vous rappeler pourquoi la raison s´est liberéé il l´a fait pour qu´on puisse créer la société sans souffrance mais pouvons nous esperer que les seigneurs s´en rendront compte? ca parait niaisement, pourtant nous ne céderons pas tant qu´ils n´agreeront pas notre demande cette demande la plus simple de toutes demandes - liberté liberté! égalité! fraternité! liberté! égalité! fraternité! ce que nous pouvons croire et espérer est notre résistance parce que l´histoire est en mouvement constant et les systèmes défectueux tombent puisqu´ils opposent a l´humain lui-même ce que nous pouvons croire et espérer est notre solidarité parce qu´a la fin un tyran est trop petit contre ceux qui se tiennent ensemble parce qu´a la fin un tyran est trop petit contre ceux qui gardent l´idée de la justice vivante / realita se mi zdá šílenější než všechny fikce přítomnost krutější než veškerá minulost protože moderní člověk svou velikost založil na vykořisťování pramenící z rozumu, jenž se zvrátil v cynismus z rozumu, jenž se zřekl svých závazků a jenž zapomněl hodnotu každé živé bytosti posunuli jsme se tak zase o kus dál není to však pokrok jako takový je to spíš jeho omamný přelud žádám vás, abyste se rozpomněli, proč se rozum kdysi osvobodil učinil to, aby se zbavil nespravedlnosti a žádám vás, abyste se rozpomněli, proč se rozum kdysi osvobodil učinil to, abychom mohli vytvořit společnost bez utrpení smíme však doufat, že si to mocní uvědomí? vypadá to naivně, ale my přesto neustaneme dokud neuznají náš požadavek požadavek ze všech nejprostští - požadavek svobody svobodu, rovnoprávnost, bratrství! svobodu, rovnoprávnost, bratrství! to, več můžeme věřit a doufat, je naše rezistence neboť dějiny jsou v neustálém pohybu a zkažené systémy padají, protože stojí proti samotnému člověku to, več můžeme věřit a doufat, je naše solidarita neboť i tyran je nakonec nicotný proti těm, kteří drží pospolu neboť i tyran je nakonec nicotný proti těm kteří drží myšlenku spravedlnosti při životě.

il y a beaucoup d´hommes a la poursuite de leur différence et pourquoi cela? il n´y a pas de cause, c'est pourquoi il faut d´inventer de nouvelles haines et donc nous humillions les autres sans raison, incapable de sentir un autre soi-meme il faut alors créer des schémas en noir et blanc, une réalité artificielle sans espace pour la tolérance ou pour respect et on condamne trop facilement... et on condamne trop facilement Nous sommes dévoué a l´ideé de nation et des frontieres, mais pour quelle raison? sans compassion, avec une explication pour tout comment c´est possible qu´on n´a pas honte? comment c´est possible qu´on n´a pas honte? liberté - si fragile malgré tout il faut lutter pour elle, il faut avoir la foi la vertu - subjectif et pourtant jamais hostile, jamais cruelle pourquoi on s´occupe de ce dont il ne faut pas s´occuper et pourquoi on ne s´occupe pas de ce dont il faut s´occuper je ne serai pas un esclave de la haine je ne serai pas un adepte de la doctrine égoiste l´humanité exige un esprit ouvert! avant tout il faut connaitre l´histoire de la vie d´un autre soi-meme d´un autre soi-meme de loin et aussi de près / mnoho lidí je pronásledováno pro jejich odlišnost ale proč? - není důvod, takže si musíme vytvořit novou nenávist a tak ostatní bezdůvodně ponižujeme, neschopni skutečně vnímat Druhého je proto třeba vytvářet černobílá schémata - umělou realitu, v níž nezbyl prostor pro toleranci a úctu a soudíme příliš snadno... být oddán ideji Národa a Hranic - ale proč vlastně? bez soucitu, s domnělým vysvětlením pro všechno... jak to, že se vůbec nestydíme? svoboda je tak křehká a přece je třeba za ni bojovat, mít v ní víru ctnost může být subjektivní a přece nemůže být nepřátelská a krutá proč se věčně staráme, když to není zapotřebí? a proč se nestaráme, když to zapotřebí je? nechci se stát vyznavačem egoistické doktríny nechci se stát otrokem nenávisti lidskost vyžaduje otevřenou mysl! především je však třeba poznávat životní příběh Druhého Druhého, který přichází z dálky i zblízka.